Psychohygiena – účinná prevence pracovního stresu

Dlouhodobé působení pracovního stresu má za následek zhoršující se pracovní výkonnost a může mít vliv i na bezpečnost na pracovišti a přispívat ke zdravotním problémům. Mezi vybrané zdravotní potíže a onemocnění spojené s vlivem stresu, které lze též označit za psychosomatické, můžeme zařadit únavu, nespavost, bolesti hlavy atd. Takový stres může u člověka, který na sebe klade vysoké nároky, vést k syndromu vyhoření.

Jedním z aspektů lidského zdraví je duševní zdraví. O duševní zdraví pečuje psychohygiena, která se vymezuje různými způsoby. Lze ji chápat jako realistické pojetí sebe sama, sebeakceptaci i seberealizaci.

Podmínkou duševního zdraví je vnitřně harmonická osobnost žijící v harmonických vztazích, připravená řešit životní problémy, mající zdravé sebevědomí a osobnost asertivní.

Skupiny nejvíce ohrožené stresem a syndromem vyhoření:

  • Lidé pracující neustále ve vysokém tempu, mající velkou pracovní zátěž, strach ze ztráty zaměstnání, zpracovávající velké množství informací nebo ti, kteří se v práci necítí dobře z důvodu častých konfliktů na pracovišti, ať už s nadřízeným nebo kolegy
  • Lidé pracující v profesích sociálně zaměřených, kde hlavním cílem je pomoci druhému člověku
  • Lidé v řídících pozicích
  • Lidé snažící se skloubit osobní a pracovní život se snahou být v obou těchto oblastech dokonalí
  • Lidé kladoucí si na sebe příliš velké nároky a očekávání, kteří nejsou schopni slevit z těchto nároků
  • Workoholici
  • Lidé, které ohrožují přidružené faktory jako je smrt nebo nemoc v rodině

Prevence pracovního stresu spočívá hlavně v dodržování zásad psychohygieny (sebepoznání, vyjadřování emocí, pozitivní myšlení, spánek, životospráva, pohyb, asertivita a time management). Je třeba o své práci přemýšlet v pozitivním kontextu a dodržovat vyváženost mezi prací, seberozvojem, rodinným životem a přáteli.

Zaměstnavatel může jako prevenci lépe vymezit pracovní náplň a pravomoci zaměstnancům, posílit komunikaci s nimi, upravit pracovní prostředí, upravit pracovní dobu tak, aby zaměstnanci mohli lépe a flexibilně spojit pracovní život s rodinným.

Jednou za čas by každý člověk měl alespoň na chvíli vypnout (každý jedinec potřebuje mít tuto chvíli různě dlouhou), nezahlcovat se žádnými informacemi, prostě jenom odpočívat. Důležité je také brát věci s humorem a nadhledem.

Napsat komentář