Průmysl 4.0 - Práce 4.0 -  Vzdělávání 4.0

Idea průmyslu 4.0 je založena na dramatickém vývoji nových technologií, který má přinášet nové formy práce a celkově proměňovat svět kolem nás. Má měnit (nebo už mění) společnost jako celek a ta se následkem této čtvrté průmyslové revoluce stává společností 4.0.

Průmysl 4.0

V současné době se nacházíme ve fázi 4.0 a s ní spojenou automatizaci výroby a digitalizaci (internet věcí, cloud, rozšířenou realitu, umělou inteligenci atp.). Do výrobních továren po celé Evropě se chystá vtrhnout změna srovnatelná s masivním nástupem parních strojů na začátku 19. století. Nastane situace, kdy při digitalizaci výroby, nahradí lidskou činnost při stereotypních činnostech roboti. Digitalizace, robotizace a automatizace se dotkne většiny současných lidských činností pro zajištění větší rychlosti a efektivity výroby i levnějších produktů.

Práce 4.0

Čtvrtá průmyslová revoluce se dotkne i trhu práce a struktury pracovních míst. Firmy už nebudou potřebovat pracovníky, které budou moci nahradit roboti. Tímto krokem, méně kvalifikovaní pracovníci přijdou o místa.  Díky tomuto technologickému pokroku, ale vzniknou zcela nové obory a pracovní pozice. Vzniknou kvůli větší produktivitě výroby a potřebě nových technologií, například ve výzkumu, vývoji, ve službách, ale též v průmyslu. V následujících letech výrazně vzroste počet tzv. STEM pozic (to jsou pozice ve vědě, technologii, strojírenství a matematice).

Nové obory budou potřebovat zaměstnance s dobrými měkkými dovednostmi (soft skills), schopnostmi učit se nové věci, improvizovat, být flexibilní a kreativní. Důležité pro budoucí uplatnění budou nadále i komunikační schopnosti, komplexní řešení problémů, kritické myšlení, kreativitu a řízení lidí. Tyto schopnosti odpovídají kvalifikační úrovni 4 a výš

Vzdělávání 4.0

Je tedy zřejmé, že průmysl 4.0 vyžaduje něco jako vzdělávání 4.0. Školy by měly připravovat žáky tak, aby v době čtvrté průmyslové revoluce našli uplatnění. Na změněné pracovní pozice a s nimi související požadavky na dovednosti bude potřeba pracovníky adekvátně připravit. Ministerstvo školství proto spolu se zástupci různých odvětví průmyslu a zástupci odborů na konci roku 2016 začalo vytvářet materiál s názvem Vzdělávání 4.0.

Změny by se měly týkat tří oblastí: vzdělávání na základních a středních školách, vysokých škol a dalšího vzdělávání.

Tento stav zachycuje i Bořivoj Brdička ve svém článku a dále pak tvrdí, že české školství se momentálně nachází, pokud si nasadíme růžové brýle, ve fázi 2.0.

Zástupci firem i vysokých škol si stěžují na nedostatečný zájem o technické studijní obory a zastaralý vzdělávací systém v České republice.  Český systém vzdělávání nepochybně potřebuje změnit, aby dokázal pružněji reagovat na dramatický vývoj nových technologií. Nemělo by se tak ale dít na objednávku velkých firem. I když zástupci průmyslu a zaměstnavatelů tímto pojmem čím dál častěji definují své nároky na změny vzdělávacího systému. Zaměřují se nejen na podporu technického vzdělávání na úrovni středních a vysokých škol, ale vyzývají i k radikálním změnám základního školství.

Zavedení povinných přijímacích zkoušek z českého jazyka a matematiky, je také způsoben tlakem na přípravu vzdělávání 4.0. Tímto krokem, chtějí někteří zástupci průmyslu i státu správně směrovat děti do prací, které jsou potřeba.

To je ovšem problematické, vzhledem k tomu, že není příliš jasné, jak se inovace budou vyvíjet a co přesně budou absolventi potřebovat. Podle odhadů budou současní studenti pracovat v oborech, které ještě neexistují. Proto je také problematické připravovat absolventy na trh práce, o kterém se neví, jaký bude. Smyslem reforem vzdělávacího systému by podle teoretiků vzdělávání měla být výchova absolventů, kteří se dokážou snadno zorientovat v rychle se měnících podmínkách a pracovních příležitostech, popř. je umět i sami vytvářet. Je ovšem sporné, jak (a zda vůbec) je tohoto cíle možné dosáhnout.

Napsat komentář