Práce na zkrácený úvazek

V poslední době roste nejen u maminek a důchodců obliba práce na tzv. částečný úvazek. Této možnosti využívají i studenti, kteří si potřebují při studiu vydělat. Je však třeba být opatrní. Zkrácený úvazek se totiž později projeví při výpočtu výše starobního důchodu. Rozhodujícím faktorem pro výši důchodu je skutečnost, zda v příslušném období odváděl poplatník či jeho zaměstnavatel sociální pojištění. Částka se dále vypočítává podle výše jeho mzdy.

Požádá-li o práci na zkrácený úvazek osoba pečující o dítě mladší patnácti let nebo těhotná žena, musí jí zaměstnavatel ze zákona vyjít vstříc. Takovou žádost může zaměstnavatel odmítnout pouze ze závažných důvodů. Zákon přesně neurčuje, o jaké překážky se jedná, ale vymiňuje si jejich prokázání.

Je dobré mít na paměti, že přesčasy se nepočítají úměrně výši úvazku Odpracuje-li zaměstnanec se sníženým úvazkem více hodin, než určuje rámec jeho pracovní smlouvy, nemusí se hned jednat o přesčas. Ten se totiž počítá až po přesažení stanovené týdenní pracovní doby, která se pohybuje okolo 40 hodin. Za rozdílové hodiny pod rámec týdenní pracovní doby dostane zaměstnanec pouze mzdu.

A jak je to s nárokem na dovolenou? Počet odpracovaných dnů v týdnu má vliv na délku dovolené. Zaměstnanci se zkráceným úvazkem mají nárok na čtyři týdny dovolené, stejně jako lidé s plným úvazkem. Mají však k dovolené k dispozici počet dnů, odvíjející se od délky jejich pracovního týdne. Funguje zde tedy přímá úměra. Kratší pracovní týden znamená méně dnů dovolené za každý ze čtyř týdnů volna, na které má zaměstnanec nárok.

Dobré je také vědět, jak se to má v tomto případě se sociálním a zdravotním pojištěním. Povinnost odvodu zdravotního pojištění padá vždy na zaměstnavatele. 9 procent z hrubé mzdy platí ze svého, 4,5 procenta pak bere zaměstnanci. Dosahuje-li příjem zaměstnance alespoň výše minimální mzdy, což se v roce 2017 rovná částce 11 tisíc korun, odvádí se pojištění podle zákona. Je-li mzda zaměstnance nižší, nežli výše minimální mzdy, dopočítává se částka do výše životního minima. Zaměstnanec tak má vyšší odvody, neboť tento dopočet probíhá výhradně na straně zaměstnance. U sociálního pojištění se platba záloh odvádí vždy ze skutečné mzdy. Odvody činí 31,5 procent z hrubé mzdy, z nichž  6,5 procenta hradí zaměstnanec a zaměstnavatel zbývajících 25 procent.

Napsat komentář